Jsou témata, která beru zatraceně vážně a nehodlám je nijak zlehčovat ani do nich vkládat nadměrný počet vulgarismů. Jsou prostě témata, kterými stojí oslovovat lidi, a to i v případě, že by to mělo být nepoměr cena vs. výkon (rozuměj počet oslovených ku počtu času stráveného nad článkem).
Greenpeace obsadili elektrárnu ve Chvaleticích. Jedná se o znečištěné ovzduší. Pokud si vezmeme data z Českého hydrometeorologického ústavu, zjistíme, že celkově se kvalita ovzduší za posledních 26 let na území ČR zlepšila, a to jak v oblastech CO, tak co se týče těžkých kovů. A není to tím, že by se snížila produkce. Ve skutečnosti je trend snižování emisí patrný po celém světě. Nicméně tuhle titěrnou práci za nás odvedl již “skeptický ekolog”.
(http://portal.chmi.cz/files/portal/docs/uoco/isko/grafroc/14groc/gr14cz/png/oII1.png – Český hydrometeorologický ústav)
(http://portal.chmi.cz/files/portal/docs/uoco/isko/grafroc/14groc/gr14cz/png/oII2.png – Český hydrometeorologický ústav)
Chvaletice ovšem nejsou jediný projekt Greenpeace. Pokud se podíváte na jejich FB stránky, uvidíte reklamy na kácení deštných pralesů. Nebudeme rozebírat, proč se zrovna česká pobočka věnuje něčemu, co nás v žádném případě neovlivňuje, a přesuňme se spíše na závažnost onoho argumentu. Je velice silný a předem říkám, že i já bych si strašně rád vybral život na Zemi s větším množstvím lesů a především s méně kácením v deštných pralesích… Má to však háček. Jako všechno. Nejspíše bych v tomto světě nebyl ani já a nejspíše ani vy. Odlesňování v Evropě patřilo k základním pilířům vedoucím k dnešní moderní společnosti. Ač si o ní můžu myslet cokoli. Nicméně vezměme si jeden příklad za všechny: tropické lesy v Amazonii, které tvoří ⅓ veškerých tropických lesů na světě (druhá je Indonésie s 6 %). Celkem během dvaceti let (1978 – 1999) přišla Amazonie o necelých 14 % tropických lesů (stáhněte si Habitat alteration and species loss in Brazilian forests od Brown and Brown) – ne vše však zaviněno lidskou činností! Samozřejmě Greenpeace často přebírá (až nechutně nekriticky) články právě od World Wild Life, jež jsou na deštných pralesech a donation závislé. Že si Evropa během své dlouhé historie vymýtila až 70 % lesů, raději nezmiňujeme! Nicméně argument ničení lesa je natolik závažný, že se na jeho odpovědi podílí mnohé instituce od Světové banky přes OSN až po kontroverzní Worldwatch Institut. Celkové zprávy OSN jsou ovšem až překvapivě optimistické, a co se týče deštných pralesů (v Brazílii), je jejich těžení pod dohledem vlády – a ano, zde lze nejspíše s úspěchem napadnout takový dohled (a mnozí ekologové tak činní a Brazílie je neustále pod pranýřem a bedlivým pozorováním ekologů – za mě dobře).
Má však v tomto případě Greenpeace (a právě Greenpeace z ČR?) právo na povýšený tón a hrůzostrašné obrázky, když v ČR naleznete pár m2 původního lesa? A máme vůbec možnost optimalizovat těžbu lesů a recyklaci obnovitelných zdrojů? A pokud na výše zmíněné otázky odpovíme, lze tak argumentovat videem na 2 minuty anebo letáčkem za 140.-, které nám prodává debil v bundě s logem?
A to je to, co mě trápí asi nejvíce. Svět jako takový má určitě problémy a určitě není dobré o těch problémech říkat, že nejsou, nebo je bagatelizovat.
Například pokud se podíváme na průměrný věk dožití a na kojeneckou úmrtnost, zjistíme, že si nevedeme vůbec špatně – což má zajisté i své stinné stránky a každému se vkrade na mysl: “Je skutečně život postiženého dítěte kvalitní? A do jaké míry? A jak moc postiženého? Kolik stojí udržení takového života?” Ale neopovažuji si na nic z toho odpovídat.
Níže sice máte výňatek z ČSÚ za rok 2015, ale pokud napíšete do googlu: “average life expectancy in Congo” nebo v jakékoliv jiné zemi, která má údaje k dispozici (doporučuji země Subsaharské Afriky), zjistíte, že je to mnohem, mnohem horší (obdobně HDP atd.).
(ČSÚ)
A zde se dostáváme k jinému problému. A to už mám takovou nepříjemnou pachuť v ústech. Deštné pralesy, emise v Pardubicích/ČR (ač za posledních 30 let klesly), HDP na obyvatele (ač stoupá, i když nedosáhlo svého maxima z roku 2011) a hlavně výdaje na spotřebu – to všechno nás zajímá. Silná finanční a politická témata, o kterých mluvíme. Přitahují pozornost – a pozornost jsou peníze a moc. Je mi líto, že organizace, která by měla bojovat za zlepšení Vesmíru, se babrá v hovnech na pískovišti jak malé dítě. Organizace, která by měla upozorňovat na celospolečenské problémy se životním prostředím místo toho tahá transparenty na debilní elektrárnu, přičemž je úplně putna, jestli pojede, a argumentuje nekriticky sračkami z Hospodářských novin*. A spolu s Piráty si na tom dělají volební program? Jako vážně? Zmrdi. Chce se mi brečet. Chce se mi zvracet. Je to image. Image stejné jako mají kurvy z OVB, akorát nenosíte saka a nemáte audiny, ale dredy a horolezecké vybavení. Ale ač chcete nebo ne, tak zmrdy zůstanete.
Ale jak to vidím já? Tak asi dobrý. Transparent zmizí. Piráti si u nás mladých zase polepší (vždyť bojují proti zkorumpované společnosti) a Afrika? Sýrie. Barma? Indie?… Tak tam si asi můžou dál v tichosti chcípat.
*před koncem malý dodatek – použil jsem zde Hospodářské noviny, ale povedla se mi v lehkém rozčilení udělat myšlenková zkratka a nepodložená dedukce. Hospodářské noviny se skutečně věnovaly (ne jednou) tématu emisí a dokonce Chvaletic či vývozu elektřiny – nicméně zde je na místě omluva, jelikož za a) nemám zde články, ze kterých jsem čerpal , za b) Hospodářské noviny nemohou za to kdo od nich čerpá, za c) ač si o HN můžu myslet cokoli, bylo by mnohem lepší si to obhájit v celém článku a ne takto vytrženě z kontextu a nakonec za d) HN zrovna nezaujatě popisovala celou situaci GP a nyní by nebylo fér ona slova měnit (= mazat), ale vyjasnit je a omluvit se. Tudíž za tohle HN sorry.
Vždycky se loučím pozdravem z oblíbené knihy Stopařův průvodce po Galaxii – dnes se rozloučím písní od umělce, kterého si vážím…