Řeknete si: „Fajn. Tak jste tedy malý podnik. A co má jako bejt? Fajn. Máš práci, které by šlo s přihmouřením oka říkat finanční ředitel (ať už to jako znamená cokoli). Dům. Bílý. Ženu. Psa – ratlíka nebo dogu (rozhodně nic mezi) a milenku…“
Ne, vychloubat se tady nechci. Nemám milenku, psa – ratlíka ani dogu – a ani dům. A už vůbec nejde o moji pozici, ze které se občas vyklube: dojít řediteli pro rohlík do Erka. I když v poslední době do Erka chodí ředitel. Jde o moji frustraci nad zasranými náklady. Jako opravdu! Jestli tohle čte někdo, kdo se snažil ukočírovat náklady ve firmě a srazit je na minimum, tak ví, že je to zkurvená práce.
Zkurvená proto, že je předem odsouzena k zániku. Beze srandy. Ale než na vás vybalím celou svoji frustraci, abyste si jí kousek vzali a přinesli ji domů manželce / milence / mamince nebo psovi jako dárek, tak vás nejdříve lehce provedu firmou.
Zabýváme se nákupem a prodejem za účelem dalšího prodeje. Ano, máme na starosti tři maloobchodní prodejny. Jednu trochu větší (á la „new europe style“) a dvě trochu menší (á la „český krám na náměstí“). Máme více jak dvacet pět zaměstnanců (tady se už určitě potměšile usmívají ti, co tuší, co to s sebou přináší). Žádné invalidy. Tři těhule. A nakonec člověka ve funkci ekonomického zástupce generálního ředitele, který ve firmě bude na konci prosince devět měsíců. Žádná hitparáda. Já vím.
Funkci jsem přebral, když jsem byl ve firmě dva měsíce. Zavedená firma. Na trhu už 22 let (tím se chlubíme). Jasně, že jsme poctivý. Jasně, že platíme daně. Jasně, že máme hlavní sídlo jinde, než na Praze 1 nebo Kladně mezi další tisícovkou firem. Jasně, že jsme idioti, když to zkoušíme poctivě…
Ale hezky od začátku.
Prvním úkolem po minulém finančním řediteli bylo zkrouhnout náklady. Říkal jsem si: „žádný problém“. Seškrtáme píčoviny. A tady začínáme. Za každým nákladem, který jsem zkrátil, vám napíšu syntetický účet.
Tak jsem tedy začal. Hned první zářez bylo skončení pracovního poměru dohodou s minulým finančním ředitelem (521). S tím se pojilo samozřejmě i zdravotní a sociální pojištění (524). Ale ouha! Kecy v kleci. Bývalý ředitel dostal odstupné, takže se nám účty 521 a 524 zvětšily. A do toho jsem přišel já. Tady to musím hned zkrátit, jinak bychom tu byli do zítra. Zasrané odstupné. Už jsem ho řešil třikrát. Máte na prodejně prostě člověka, který nemaká a zákazníci zdrhaj jinam. Nebo udělá jiný botu, zrovna když je tam ČOI a vy platíte pokutu (545?). Bomba! Ale i tak slyšíte: „Drž hubu a prostě plať odstupné“. Těžkej nezájem. Chceš ho vyhodit pro něco jako neschopnost? Důvodů by bylo víc? Chodí pozdě do práce? Kouří v pracovní době? Je nepříjemný (zpravidla až po zkušební době)? Práci fláká? Tak chceš ho propustit? Tak mu dej odstupný. A chceš ho propustit, abys mu ho nedával? Tohle nedělej. To přestává být sranda. To se ti může stát, že ten Jirka, co ti ho doporučil váš bývalý řidič, není zase tak férový. Nenajde si práci. Do jednoho měsíce podá odvolání. Soud to přezkoumá a na tobě, chlapče, je dokazování, že jsi ho napomínal. Že tedy stojí za hovno. A že to nejsou jenom kecy v kleci. Dobrý, ale chcete opravdu napomínat šest měsíců někoho neschopnýho? A co když si každé ráno, co zaspí po kalbě, skočí k doktorovi pro neschopenku? Třeba uprostřed sezóny? Nebo jen tak, když si chce dát oraz. Rýmička v každé roční době. To abys pak za něj zaměstnal záskok…
Každému je po tom hovno. Takže: chcete se zbavit líného zaměstnance a nestrádat při tom? Mám pro vás jen jednu radu. Vyhoďte ho ve zkušebce. Ale ouha. Začíná to tušit, že neprošel? Nebo ho/jí to zkrátka jen nebaví? I to se mi stalo. Teď. Před Vánoci. Hodí se marod. Co je kruci jemu/jí do toho, že prvních 14 dnů marod platí zaměstnavatel. Co je kruci komu do toho, že každý zaměstnanec musí projít zdravotní prohlídkou za 600,-. I ten, který je tam třeba jen dva dny. Co je komu do toho, že to má být prodavačka v elektru, která bude pouze obshluovat lidi. Musí jít k doktorovi, který jí dá razítko a pošle zpět. Supr čupr.
„Systém se chová tak, jak je kontrolován.“ Základní poučka. Je-li kontrola papírová (berňák, cssz), tak se papírově chová i systém. Musíte mít na všechno papíry. Nejlépe třikrát. Haleluja naše lesy. Mimochodem + 501 spotřeba materiálu. To jen tak pro jistotu, aby řeč nestála.
No, ale to jsem odbočil dost stranou. Vraťme se na začátek. Tak tedy, mzdové náklady (521) se moc nepovedly. Snažil jsem se, ale je to prostě voser. Každému, kdo někdy dělal mzdy, se musí zákonitě zvedat žaludek. Na jednu korunu pro zaměstnance se váže druhá, která je pro stát. Miluji tě, státe. Haleluja!
Dobře, ale to nebyla tak úplně moje vina. To je prostě mzdový zákoník. Minimálka pro tyhle lidi není nikdy tak minimální, aby se musel člověk snažit. Cože? Plácám? Jak „není minimální“? 8000,- že je hodně?! Ale kdepak. To hodně není, ale minimálka pro prodavače se středním vzděláním (čili naprostý základ) je 12 500,- hrubého. A s tím už se vyjít dá. Tři roky zpět jsem s tím vycházel já. Nekoupíte si auto a na bytě nejste sami, ale nic hroznýho. Žádná Indie.
Pojďme trochu dál. Zákonné a sociální pojištění… Ne. Dělám si prdel. Trápit vás tím, že musím ještě odevzdat socko a zdrávko, nebudu. A navíc to není fér, když se to takhle váže ke mzdě.
Prodal jsem auto (to je zisk, tak žádné číslo do závorky). Po cestě jsem ztratil povinné ručení (hádám, že 548) a taky už nespotřebuji tolik béňa (501). To se celkem povedlo. Museli jsme udělat rošády s vedoucími. Jedna začala pendlovat mezi středisky a dostala služební auto. Ty účty, které se zvýšily, už znáte…
Hned přeskočme náklady, které se za mého angažmá snížily, ale které se mnou (doufám) nesouvisejí. Prodané zboží (504). Jediný náklad, který by mohl růst – a ta svině jako spadne dolů? Jenže teď je to pro obchodníky trochu peklo. Hlavně pokud nenabízíte slevu. Jsme trochu staromódní. Vo tom žádná. A navíc každý obchodník vám řekne, že tohle léto stálo za hovno. Říjen taky. A ČNB to moc nevylepšila. A vůbec! Jste schizofrenní. A jo a jo a jo. Chcete levný věci, ale nechcete je z Číny. Podruhé mi říkáte, že v (doplň libovolný velkoobchod) mají elektro levnější. Ukážete mi LEDku, na které je jasně „6 W = 60 W“ a stojí o sto korun méně, než u nás! Jsme zloději! Haleluja… Jasně. Akorát, když se mrknu na lumeny, svíčka do koupelny vedle ní září jak Esmeralda.
Odlehčíme to vtipem… Znáte to: „Je to zelený a vráží to do stěn?“ Jo, je to blbej vtip a vy, co ho neznáte, si ho vygooglete.
Prohlášení ČNB: „Srazíme korunu a vy kvůli inflaci 2 % budete utrácet…“, je zcela zásadně vtipné. To si opravdu někdo myslel, že se lidi podělají a začnou nakupovat? Média psala jednu dardu za druhou, že prej lidi jsou všude a utrácejí svoje úspory. Všechny významné banky na oplátku zase vydaly prohlášení, že nezaznamenaly žádné velké výběry z bankomatu. Tak se ptám: „Co je, kurva? Tak utrácejí nebo ne?“ A když jedna banka přijde s tím, že lidi trochu více vybírají, hned však dodá, že je to kvůli blížícím se Vánocům a ne kvůli ČNB.
Jo, mockrát děkuju, ČNB, že mi snižuješ náklad 504, bez tebe bych si nevěděl rady. Ne! Počkej! Stačilo by… stačilo by, kdybych zavřel a zahodil klíče!
Nechal jsem se unést. Pak tu byly náklady na telefonické spojení a internet. Samozřejmě, že všechny smlouvy byly psané na minulého finančního ředitele. Takže to byl jeden telefonát za druhým, abych se vůbec dostal k firemním výpisům. A samozřejmě to znamenalovyplnit tunu papírů (pro případné soudní spory) + 501. Zrušil jsem pár čísel, mobilní internety, které nikdo nikdy neviděl, a přidal svoje číslo. Účty za firemní paušály spadly na polovinu (518?). Epický úspěch. Už jsem ho nezopakoval. O týden později jsme měli výpadek internetu. Rada technika přes mobil zněla: „Resetujte modem do továrního nastavení.“ Všechny nastavení v prdeli, den v piči a přihodil se náklad za službu (518).
A když už jsme u těch služeb, určitě znáte tu poučku, že v počítači se plní složka „ostatní“ nejrychleji. Tak 518 je nákladový účet sekce „ostatní služby“. Tam se vejde takových věcí! Prokliky na Seznamu a Heurece. Datové služby. Služby externího účetního. Služby externího programátora. Služby DPL, PPL a jiného elka. Prostě 518 se chová jako stádo rozzuřenách býků. Hodíte lasem, uškrtíte jednoho a další dva si spolu zakopulují, čímž před sebou hned máte nového. Nesnáším účet 518. Má nejvíce syntetických účtů.
Je opravdu hrozné, jak se náklady nabalují jako sněhová koule. Zastavit ji a rozmotat je nadlidský výkon. Viz ten posraný internet. Rozbije se. Fakt nevím, jak se to může stát, ale dobře. Přijede typan a zaplatí se mu cesta, oprava, a pokud máte fakt smůlu, tak tam můžete hodit další 501. Do toho vás prudí ta zasraná daň. Ale o dani se tady bavit ani nehodlám.
Další, co jsem se pokoušel snížit, bylo nájemný. To víte, napadne vás, že když to všude stojí za hovno a kolem to skupují Vietnamci (nic proti nim), zkusíme požádat o snížení nájemného (518). Nebudu to zdržovat. Včera nám přišlo dodatečné vyúčtování za elektřinu (502).
Já jsem tak frustrovaný, že to ani nedokážu popsat. Prostě na jedné straně zastavíte ten kolos lepících se nákladů (a že mají tu nechutnou vlastnost se sdružovat). A na druhé se vám objeví další dva. Děláte všechno možný proto, aby byly nižší nebo vyhubené – a to jenom proto, abyste záhy zjistili, že po té dřině tam naskočily další náklady a že vláda vám dá další dardu do zad.
Jestli si pamatujete na začátek, mluvil jsem o 25 zaměstnancích. Samozřejmě, že to souvisí s těmi chráněnými dílnami. Neodeberete-li od nich výrobky či služby (jsou dražší než klasičtí dodavatelé), tak zaplatíte pokutu (ani nevím, jaký účet to může být) podle počtu zaměstnanců. Samozřejmě musíte odebrat několikanásobně více, než nakolik je vyčíslená státem daná pokuta. No do prdele! Jsme firma zabývající se prodejem elektra. Jak mám najít v chráněných dílnách (kde jsou samozřejmě k mání hadry a svíčky) zboží v hodnotě dvě stě táců? To mám ke každé baterce dávat svíčku zdarma, co kdyby náhodou jako nefakala? Jako prezent? Děláte si prdel? A to tam mám ještě podmínku, že to musím vzít na krám. To jako má být ta motivace pro chráněný dílny? Ne, vážně. Počkej, vládo, to jako fakt?
To mám jako každému zaměstnanci sebrat každý měsíc litr, abych mohl podpořit chráněný dílny? Řekneš jim to? Neřekneš?! Zmrde! Takže já mám být za tu svini? Na to seru.
Já chápu, že podnikání má být dravé. Má to být boj. Má to být stres. Mají to být novodobé gladiátorské hry pro muže. Ale kurva! Proč já dostal tesák a vláda kopí? Ještě mi udělejte daňově a nedaňově uznávané náklady.
A já se ptám: „Co to má znamenat? To fakt chcete, aby každý, kdo se snaží podnikat, zkrachoval?“ Všichni velcí hráči na trhu na to tady serou. Stěhujou se do daňových rájů (podívejte se, jak u alza.cz svítí Kyperská republika na or.justice.cz) nebo si mění názvy a hlavní sídla. Třetina firem je v Praze a berňák vás tam sešikanuje jednou za sto třicet let. Naše firma ho zažila dvakrát. Mě to odpanění ještě čeká.
Ne. Končím. Slibuji.
Sbohem a šáteček. Pac a pusu.
A nepodnikejte.